Moje druhá polovina 1/2

2. září 2009 v 19:12 | Nicolettka |  Jednorázovky
Ahoj, jdu s další jednorázovkou, nejdřív jsem chtěla něco depresivního kmojí náladě, ale vyšel z toho depresivní romanťák. Tohle je teprve první polovina, tu druhou nemám napsanou, páč jsem tohle psala hrozně dlouho a je to taky docela dlouhý. Pls hodnoťte komentíkama , jak to vidíte a pardon za chyby, ale nemám ten Word :) Tak hezký počteníčko :-*
Jo , a vzhled Voldyho prosím berte kladně. , ono by nebylo pekny kdyby mel v teto povidce plesku s červenyho očkama s nosem nejakyho travesusta :-*
Pusťte si k tomu tohle pls. http://www.youtube.com/watch?v=SxpvDjDOgsQ


Občas si říkám , jestli jsem normální, jestli bych spíš neměla být jako Lucius nebo moje sestra Cissa. Samozřejmě oni mě mají za jednu z nich, chovám se jako oni , ale uvnitř jsem jen malá a ustrašená. Chtěla bych mít normální rodinu, chtěla bych řešit svoje první rande s mojí opravdovou nejlepší kamarádkou a jít na to opravdové rande. Chtěla bych se svojí mámou řešit jaké zvířátko si mám koupit do Bradavic a domluvit se s ní kolikrát týdně mi bude psát.
Chtěla bych zažít opravdovou lásku na pozicích matka-dcera, chtěla bych ,aby mě vždy než půjdu spát pohladila a řekla mi dobrou noc zlatíčko. Chtěla bych, aby mě měl někdo rád a porozuměl mi, jenomže to se nikdy nestane. Já budu mít vždycky je tenhle život na lžích, podvodech, nenávisti- zla. Připojím se k mému pánovi jako rodiče a budu mu sloužit napořád.
Vezmu si muže, s který mi to domluvili rodiče, protože má čistou krev a budeme mít jedno dídě, dědice, které půjde po našich kolejích. A nikdy nepoznám hřejivý pocit v podbříšku , když se ke mně můj vysněný přiblíží.

Jak jsem říkala , ani jsem nedokončila svůj poslední sedmý ročník a už jsem měla na levém předloktí znamení zla, nemohla jsem už ve škole zůstat. Se svojí sestrou , která čekala s Luciem dídě jsem se vydala do sídla našeho pána, volal nás. Když mi na ruku vypálil znamení, neviděla jsem ho, byla jsem tudíž zvědavá. Viděla jsem jak se otec vždy nakrčí , když se o něm někdo zmíní , takže jsem -ne, neměla jsem strach spíš jsem byla trochu napjatá jak toto setkání skončí. Možná sem se i trochu bála.
Moje oči byly tou tmou a menším strachem o trochu vykulenější než obvykle. Na místě , kam jsme měly obě přijít, byl Snape, ten klučina ze školy. Nikdy jsem si nebyla jistá , jestli lže nebo mluví pravdu , byla jsem v nitrobraně dobrá , ale on byl lepší. Bylo ale nadevše jasné, že je zaláskovaný do té mudlovské holky Evansonové, docela jsem mu záviděla.
Zavedl nás do nějaké malé místnosti, co přípomínalo něco kde se schází hodně lidí, protože tam bylo hodně židlí a byly postavené do kruhu.
,, Bello, ty máš jít první." , řekl a zároveň pokynul Narcisse , aby si sedla. Když to Snape ale dořekl, trochu zbledla, bála se , hodně. Typický Zmijozel.
Ja jsem jím samozřejmě taky, ale když jsem měla na sobě při zařazování moudrý klobouk, pamatuji jak mě přesvědčoval, abych šla do Nebelvíru za svým bratrancem, že se tam hodím, ať nejdu po šplépějích rodičů. Já jsem samozřejmě měla strach, věděla jsem, co se stalo Siriusovi, když se o tom jeho matka dozvěděla a začala jsem se v duchu s kloboukem hádat, ať mě pošle do Zmijozelu. Poslal mě tam.

,,M-My nepůjdeme spolu?", vykoktala jsem a okřikla se v duchu jak moc vystrašeně to zní.Koukla jsem se Snapeovi pevně do očí, abych v nich něco zahlédla , ale bylo vidět, že je v tom ještě lepší než na škole.
,, Ne." Odpověděl a začal mě strkat ke dveřím. Začala jsem se vztekat. Ať na mě ten slizoun nesahá!
,,No tak, no tak Snape, ke dveřím ještě dojít umím.", řekla jsem podrážděně a máchala rukama. Nevěděla jsem, jestli mám zaklepat, ale je to slušnost. Po tichém zaklepání jsem vešla dovnitř.Byla to ta samá místnost , kde mi vypaloval znamení zla. Bolelo to , ale překonala jsem se.

,, Bellatrix Blacková." , pozdravil mě celým jménem, ale pořád ke mně byl otočený zády. Byla jsem trochu vyvedená z míry, ale přesto jsem ho pozdravila jako ostatní ,podlejzavým vřelým hlasem oddanosti.

,, Můj pane.", ten hlas se mi moc nepovedl, znělo to jako bych chtěla svést manžela, ale na to jsem moc nedbala. Konečně se otočil. Zalapala jsem po dechu. Měl hnědé oči a vlasy také, byl pohledný, velice pohledný a jeho postava.. nevím, byla normální. Srdce mi bylo jako splašené, určitě se mi rozšířily zorničky. Pevně se mi koukal do očí, nejspíš si myslel , že mu tímto skládám poklonu jako ostatní, poklonu aby si mě oblíbil. Já jsem tímto dávala najevo-nevím, mohla by to opravdu bý...to ne- ale ano, zamilovala jsem se. Moc zajímavých věcí na něm nebylo, jen ty oči, které byly tak zvláštně hnědé, nikdy jsem takové žádné neviděla.
Viděl v mých očích pravdu. Zdál se být jen na zlomek vteřiny vyvedený z míry , ale hned se vzpamatoval. Koukal na mě trochu se zájmem, byla jsem štěstím bez sebe. Nikdy v mém životě jsem nebyla šťastnější. On byl to , co jsem celý život postrádla. On je střed mého vesmíru. Pro něj bych zabila vlastní sestru, kohokoliv, jenom když on bude šťastný. Naklonil hlavu na stranu , prohlížel si mě pečlivěji, možná si myslel , že si z něj dělám jen srandu.
Trochu jsem posmutněla, proč mi nevěří? Miluji ho. On to ví, ani mu to nemusím říkat. V podbříšku mi létalo nad tisíce motýlků, milony, nekonečno. Nikdy by to nepřestalo, kdyby nepromluvil.

,, Vítám tě tady už podruhé. Mám pro tebe malý úkol." , řekl. Jeho hlas byl chladný jak nejledovější led , ale přesto se mi líbil, patřilo to k němu. Cítila jsem , jak se červenám, už jen kvůli tomu, že na mě promluvil. Byla jsem z něj celá unešená.

,, Můj pane, děkuji. Jsem poctěna , že vám mohu být nápomocna. Splním jakýkoli úkol , který mi zadáte. " , když jsem to dořekla, byla jsem k němu nakloněná. Ach, přitahoval mne jako magnet. On byl mínus a já plus. Přistoupil kě mně o kousek blíž. Udělala jsem také malý nesmělý krůček k němu. Opravdu malý.

Usmál se, ale ne očima, velice nebezpečně. Kdybych věděla , že mi to nepřivodí potíže, byla bych vydala to sladké ááách , které dělají holky, když vidí jednorožce nebo velice levné oblečení.Líbilo se mi to. Já jsem viděla něco-někoho mnohem lepšího. On byl už teď v mém srdci, jako bych ho tam měla několik let, přesto že před několika lety jse pociťovala pořád tu prázdnotu. Cítila jsem z něj to zlo, které mě nikdy nepřitahovalo , ale teď, udělala bych všechno, abych mohla být v jeho náručí.
Už jsi někdy zkoušela kletbu Crucio?", zeptal se potichu. Trochu jsem vykulila oči, ale jak jsem říkala, pro něj bych zabila u svou vlastní sestru kdyby mu šlo o život a ona mi stála v cestě.
,,Ne.", šeptla jsem. Netušila jsem, kam tím míří.

,, V mém úkole ji ale budeš potřebovat, pokud ho chceš splnit." , řekl a znovu se na mě podíval. Teď už ale bez zájmu. Trochu mě to zabolelo , ale než jsem stihla něco říct, mluvil dál.
,,Pomohu ti s tím. Červíčku!" Dnes už jsem podruhé zalapala po dechu. Peter? Ten kluk co furt všude chodil s těmi třemi? On byl na naší straně? V životě bych to do něj neřekla, zradit své přátele, když mu pomáhali snad se vším. Měla sem na něj vztek. Sice bylo dobře, že byl na naší straně , ale on patřil jinam, ke svým přátelům.

,,P-Pna-ne?", řekl ustrašený kluk. Byl přímo vyděšený. Asi se tu s ním nezacházelo moc dobře.

,, Pomůžeš nám s něčím. Tady slečna Blacková, se potřebuje naučit kletku Crucio, aby mohla splnit jeden důležitý úkol a ty jí v jistém ohledu pomůžeš.", řekl.
Viděla jsem , jak se ušklíbl. Nějdříve jsem to moc nechápala , ale během pár vteřin mi to okamžitě došlo. Ten kluk měl být mojí obětí. Měla jsem si to kouzlo skoušet na něm.On to asi pochopil také, protože jeho výraz byl ještě vystrašenější.
,, A-l-l-e Pa-n-ne.to- to.... Tak do-dobrá." vykoktal.
,,Bellatrix, ukaž co umíš." , řekl mi a koukal se mi tvrdě do očí. Byla jsem trochu nervozní, už jen kvuli tomu divákovi. Taky ale kvuli tomu, že jsem to ještě nikdy nezkoušela a ani jsem pořádně nevěděla jak se to dělá. Zhluboka jsem se nadechla.

,,Crucio!", vykřikla jsem, soustředěním, jsem zkrabatila tvář. Peter vykvikl, ale hned byl zase v pořádku ani nespadl na zem. Trochu zklamaně jsem sklonila hůlku.
,,Pane já-",ale přerušil mě, chtěla jsem se ho zeptat jestli by mi neporadil.

,,Bello, je opravdu vidět že v tomhle jsi nezkušená a doufám , že se to naučís jinak by tě stihl trest a to nechceš že ne. Musíš se do toho vcítit. Musíš chtít mu tu bolest způsobit. Musíš zuřit , vyžít se v tom že ten druhý člověk trpí. Musíš to myslet vážně.", řekl.
Přikývla jsem a znovu jsem hůlkou mířila na Červíčka. Představovala jsem si jak trpí, musí trpět, zradil přátele, je to zrádce. Chci aby trpěl , aby trpěl kvůli tomu, že jeho přátele na donášení od svého považovaného nejlepšího přítele zemřou. Chtěla jsem mu ubližovat.
Ublížím mu. Bude trpět.
,, Crucio" , vykřikla jsem znovu, teď už zněl můj hlas jasně.

Červíček se skulil nazem a křičel, křičel bolestí. Jen ať trpí ta hnusná , zlá , podlá krysa. Ze strachu že ve válce zemře přišel sem. Hnusil se mi. Ráda jsem mu působila bolest. Trvalo to hrozně dlouho. Jeho obličej byl posetý miliony bolestných vrásek. Z očí mu tekly slzy.Vyžívala jsem se v jeho bolesti, dodávalo mi to sílu, byla jsem šťastnější , a on slabější. Cítila jsem jak postupně slábne. Moc dlouho nevydržel. Ale moje svedomí nebylo černé jako u vraha. Cítila jsem se jako bych udělala velice dobrý skutek, byl to báječný pocit, mučit někoho.Házel sebou a křičel čím dál tím méně hlasitěji, věděla jsem ,že jestli nepřestanu, zabiju ho, ale čekala jsem, kdy příjde pokyn od mého pána. Když už jen hekal a brečel tou podle mě čím dál tím veětší bolestí, položil mi ruku na hůlku a řekl dost. Přestala jsem s tím. A hleděla na toho hnusného člověka, na toho jenž může zradit i nás, kohokoli.
,,Vedla sis dobře, velice dobře, na podruhé, ano. Nechceš skusit ,to co cítil? Nikdo to na tebe ještě nepoužil, tak aspoň budu první. Crucio!"
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 _TeRuUnKa_/wŠaK Ty WííÍš O kOhO jdEe xD/ _TeRuUnKa_/wŠaK Ty WííÍš O kOhO jdEe xD/ | Web | 2. září 2009 v 19:42 | Reagovat

Krasa Nicoolkoo..nadáníí..:-*...miuu te moc...ses sikulka..:-)

2 NiCoOlK@ NiCoOlK@ | Web | 2. září 2009 v 19:43 | Reagovat

DíKy TeU :-*

3 Ketty .. Ketty .. | 2. září 2009 v 20:51 | Reagovat

Juj konec docela krutej xD Ale jinak super !! Teším se na tu druhou část ..

4 NiCoOlK@ NiCoOlK@ | Web | 3. září 2009 v 15:36 | Reagovat

jo, to já taky :D

5 Belatrix Black Belatrix Black | E-mail | Web | 4. července 2010 v 10:58 | Reagovat

Také velice perfekto! Musíš to dopsat!  Je to úžasný a jí chci znát ty Bellinky pocity. Chudinka malá. Ona na něj s láskou a on na ní s bolestí. Dopiš to prosím pro mě.:)

6 Kveta Krizova Kveta Krizova | E-mail | Web | 30. října 2010 v 10:15 | Reagovat

super blog :-) mášli doma jaké koliv  zvířátko tak se prihlaš do mé souteži o nej. zviřatko vice o souteži na mém blog a když se chceš přihlásit ty podrobnosti mi napiš na email.děkuji. :-D

7 Alvarowhedo Alvarowhedo | E-mail | Web | 9. listopadu 2017 v 12:49 | Reagovat

Москва посуточная аренда квартир метро Новогиреево В квартире две спальни и большая гостиная, также наедаться комната и ванная комната. Сдается просторная и чистая однокомнатная жилище 40 м, кухня 10 м. Затем качественногона долгий срок гражданам РФ без животных.
<a href=https://moscwaposutochno.blogspot.ru/>Москва посуточная аренда квартир метро Новогиреево</a>

8 Samuelpat Samuelpat | E-mail | Web | 9. listopadu 2017 v 18:10 | Reagovat

http://cargru.ru/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
chch